Stručný životopis

MONIKA OBERMAJEROVÁ


Můj příběh:  
Narodila jsem se do tuhé zimy a závějí sněhu v lednu 1979. Připojila jsem se k muzikantské rodině Šramlů v Trutnově. Jako holka jsem zpívala snad pořád, doma, venku, ve škole, ale hlavně a stále ve své hlavě. Před maturitou na gymnáziu v Trutnově jsem v seznamu vysokých škol zoufale hledala školu pro mé další vzdělávání (opravdu zoufale, protože školu jsem vždycky nesnášela, ale učit se učit se bylo heslo doby), trhala jsem a vyhazovala list za listem, ekonomky, zemědělky, peďáky..., až na posledních stránkách mi zbyly konzervatoře. To poslední, co jsem chtěla studovat, byl zpěv. Můj milovaný zpěv mít jako povinnost a nutnost...to né...tak jsem to alespoň tehdy vnímala. Přesto jsem velmi hladce byla přijata na Kontervatoř v Praze a v roce 2004 jsem ukončila studium popového zpěvu. Konzervatoř mě bohužel nenaučila, jak používat svůj hlas, a dlouho jsem se hodně zlobila na svých 5 "ztracených" let. Ale časem jsem pochopila, že vedle získání známostí s mnoha spolužáky, dnes již velmi známými tvářemi v hudebním světě, mi pobyt v tomto vzdělávacím ústavu nádherně pomohl si uvědomit, jak to nedělat, jak nepřistupovat k žákovi, prostě jak ne. Během konzervatoře jsem bývala na pokraji svých sil i touhy ještě někdy zpívat, a byla jsem téměř rozhodnutá zpěv zcela "zabalit" kvůli bolesti a ponižování, které jsem během studia zažívala. Ale nedokázala jsem to, a hlavně jsem nic jiného neuměla. Brzy mi došlo (a dodnes z toho čerpám inspiraci pro svůj přístup ke klientům), že jsem mohla na vlastním těle pocítit a plně si prožít, co není dobré, co je blokující až devastující. A naopak si během práce s klienty dokonale rozpomínám, co jsem tehdy jako žáček sama potřebovala a nedostávala, jak mě paralizovaly komentáře mých učitelů, můj strach a nízké sebevědomí. Dle tohoto návodu již léta postupuji, udržuje mě v bdělosti a laskavosti a prý nepochopitelné trpělivosti ke svým klientům-žákům.

Následovala jsem také nejdůležitější puzení svého života, a po maturitě na konzervatoři jsem své studium v zájmu zachování zdravého rozumu na rok přerušila.V roce 2002 jsem odjela na rok „na zkušenou“ do Anglie a po té na 3 měsíce do skotského Aberdeenu. Zde jsem žila a pracovala v camphillské komunitě s postiženými dětmi, kde byla jakákoli aktivita vnímána jako terapie. Zde jsem se seznámila s mnoha typy terapií, především muzikoterapií, která mě velice oslovila. Nesmírně mi prospěla změna prostředí a vyběhnutí z otupujících stereotypů a systému přesvědčení. Lépe jsem uviděla, kdo jsem a s lehkým krokem po návratu zpět do ČR jsem ukončila studium na Konzervatoři absolventským koncertem a ústní teoretickou zkouškou.

Souhrou okolností jsem se 2003 stala členkou alikvotní skupiny, poznala se s německým alikvotním zpěvákem a multi-instrumentalistou Chrisem Amrheinem, stala jsem se zpěvačkou jeho alikvotní skupiny Urkraft, se kterou jsem chvíli po Německu koncertovala. Chris jako první mi naboural naučené zatvrdlé představy o lidském hlase. Během koncertu v Mnichově mě tzv.hodil do vody mrknutím a tichou pobídkou během písně "a teď improvizuj ty...". Zalapala jsem po dechu, zklidnila se ani nevím jak, a ono to nakonec šlo. Toto bylo klíčové období, kde se začala formovat moje láska k tzv. „tiché hudbě“, jak já jí říkám. V té době jsem se seznámila též s úžasnými mistry svého oboru: Wolfgangem Sausem, Petrou Schwabe, Christianem Bollmannem atd.

"Tichá hudba" je můj výraz pro hudbu, která nás vede do ticha uvnitř nás, a kterou s oblibou dělám a toužím dělat. Součástí této hudby je ponoření a hlasová improvizace, která vychází z vnitřního ticha, z ticha, které je za vším tím denním hlukem i hlukem našich myšlenek... Podle mě, má veškerá inspirace i hudba své kořeny právě tam."

V roce 2005 jsem si ještě vyzkoušela druhý extrém, jaké to je ve finálové TOP 12 populární české pěvecké soutěže SuperStar, abych se s o to větší jistotou vrátila ke své „tiché hudbě" a lektorské činnosti.
V roce 2006 jsem začala koncertovat spolu s mojí sestrou Mgr. Lenkou Počtovou (Šramlovou) s programem relaxační alikvotní hudby s netradičními hudebními nástroji. Pořádáme např.pravidelné vánoční koncerty "tiché hudby" v kostele sv.Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí v Praze. Tento hudební projekt si říká „Le´HarMonja“ neboli "Lenka a Monika v harmonii". Má na svém kontě již mnoho hudebních vystoupení a dvě CD, „Světlo v nás“ a „Cesty k sobě“. Obě CD vznikla jako záznamy živých koncertů na Vánoce 2006 a 2008.

Já a koncerty: často se mě lidé ptají, jestli mám nějakou kapelu, kde zpívám..? Nemám a nikdy jsem neměla kapelu ani nebyla dlouhodobým členem. Mám ráda, když se věci proměňují,  když mají svůj zřetelný začátek i konečný výsledek. Říkám o sobě, že jsem projektová zpěvačka. Miluju, když mě někdo osloví do projektu, a pokud se mi líbí, jdu do toho a pak zase ven. Takhle krásně tehdy proběhla moje účast v projektu Negative Face, v roce 2008 jsem nazpívala ženské party na desku The Garden of Wishes, odjela s nimi pár metalových koncertů (Brno, Praha), získala žánrovou hudební cenu Anděl, a pak zase šla po svém.
Takto stejně funguje i moje hostování s ženským sborem Collegium Cantantium, kdy od roku 2005 vždy jednou za čas s nimi odzpívám koncert nebo víc, svůj sólo-part v cyklu písní The Songs of Sanctuary. Je to nádherný projekt.
Než jsem otěhotněla, byla jsem také 6 let členkou projektu The Philharmonic Rocknight, jezdili jsme 3 sólistky, dirigent, basa a bicí po Evropě i ČR, a vždy s místní filharmonií té země jsme zahráli koncert rockových pecek. Skvělá a výjimečná zkušenost!

Já a pěvecké sbory: od dětství jsem byla součástí různých sborů a hudebních souborů. S láskou vzpomínám na své několikaleté působení v European Overtone Choir, což byl alikvotní sbor pod vedením skvělého sbormistra Steffena Schreyera. Soustředění byla vždy týdenní 2x do roka (v ČR nebo v Německu), a vrcholila vždy koncertem. Zde se pracovalo velmi detailně na dokonalém znění těch správných alikvot v každém hlasu a na jejich dokonalém souzvuku, v repertoiru byla často velice experimentální a náročná díla. Byla to skvělá práce, pod špičkovým vedením.
V roce 2010 jsem se stala členkou Maranatha Gospel Choiru, a to byla jízda! Repertoir stál za to, sbor měl vždy 2-4 dirigentky, tedy různé přístupy a tedy i vnímání hudby, a každé léto týdenní gospel-camp zakončený koncertem nebo dvěma. Nezapomenutelný pro mě byl gospel-camp 2011 pod vedením dánského skladatele a dirigenta Claese Wegenera, též lektora CVT.


Od roku 2008 vedu celodenní i víkendové zážitkové semináře na téma práce s hlasem a dechem pod názvem Hlas Dokořán. Na pozvání jezdím přednášet i lektorovat kamkoli v ČR i zahraničí. V Praze pořádám skupinová hudební setkání, tzv.Souznění (neboli ponoření se do zvuku hlasu, prozpívání těla samohláskami), vedu také tzv.Mantření na přání (zpívání manter a jiných písní pro veřejnost). Ráda při těchto setkáních používám netradiční hudební nástroje (shruti box, sansula, zvonkohry Shanti).


Od roku 2004 aktivně působím jako "hlasová průvodkyně" (momentálně v KC Průhon, Praha-Řepy a v KC Zahrada, Praha-Chodov), individuální výuka zpěvu především pro dospělé zájemce.
Sama se neustále vzdělávám, zajímají mne různé způsoby práce s hlasem a hlasové techniky. Ikdyž popravdě mohu říct, že svého absolutního favorita mezi hlasovými technikami jsem objevila již před mnoha lety a nechala se jí silně inspirovat. Tato technika pochází z Dánska, jmenuje se Complete Vocal Technique (CVT) a je určena pro profesionální zpěváky.
Tato technika mi ukázala nový způsob, jak vnímat svůj hlas. Díky jejímu koučovacímu přístupu a principům práce s hlasem jsem dokázala posunout své vlastní pěvecké schopnosti daleko za hranice mých představ a stát se svobodnou ve vyjadřování nálad, pocitů a barev hlasem. Také jsem se při zpěvu nekonečně uklidnila.  :)   Z tohoto mého obrovského nadšení pramenila touha zprostředkovat stejný skvělý zážitek i amatérským zpěvákům a tzv.touživcům (jak já jim říkám.   :)
 
Za léta denodenní praxe s mými milými žáky jsem vytvořila vlastní výukový systém práce s hlasem a celou osobností a také novou terminologii a systém obrazů a představ, které pomáhají amatérským zpěvákům se zorientovat ve svých hlasových i emočních danostech a dovednostech. 

Jde o celostní přístup k osobnosti, všem jejím složkám. Je nutno započítat i rodinné zázemí žáka, zvyky a systémy přesvědčení i emoční výbavu jednotlivce, počítat s cíli, touhami i strachy žáka, najít a využít jeho vlastní motivaci. 
To vše ovlivňuje schopnost zpívat - vysoko, nízko, nahlas, jemně... prostě si to UŽÍT!

Při individuálních hodinách pracuji převážně s amatérskými zpěváky, s lidmi, kteří si ke mně přicházejí splnit svůj sen, že budou zpívat - používám tedy obyčejné srozumitelné výrazy vycházející s denního života, nemám ve svém „slovníku“ téměř žádné odborné pěvecké názvy, ty pouze prohlubují již tak hlubokou propast mezi zpěvem a touhou člověka zpívat !

Vyšlo i několik rozhovorů se mnou na téma práce s hlasem, je možno si přečíst např. zde.

Mám za sebou mnohaletou spolupráci s mateřským A Centrem v Karlíně, kde jsem několik let vedla pravidelná zážitková zpívání pro těhotné ženy pod názvem „Prozpívejte se mateřstvím - budete prospívat“. Tento seminář byl také zařazen v programu na několika ročnících festivalu Respekt k porodu v Praze a festivalu Cesta ženy - matky v Plzni.


Mám krásnou 5-letou dceru...







Žádné komentáře:

Okomentovat